Historie

Historie HO Lokomotiva Liberec začíná v roce 1945, kdy liberecký starosta Jan Kögler, František Komárek a Ladislav Školník založili horolezecký oddíl. Postupně se přidávali další a členská základna se rozšiřovala. Oddíl spadal pod Klub Českých turistů a při pozdější reorganizaci tělovýchovy přešel pod Sokol Liberec 1.

Na počátku padesátých let přišla skupina mladších horolezců – pískařů, kteří působili v Liberci, ale přihlášeni byli v turnovském horolezeckém oddíle. Do oddílu přicházely i dívky se zrušeného Junáka, které poznaly Vysoké Tatry z předešlých skautských táborů. Oddíl pořádal pro nováčky takzvané Dny na skalách.

Během padesátých let se oddíl při reorganizaci tělovýchovy rozdvojil na Lokomotivu a Spartak, avšak po krátké době došlo ke spojení do jednoho – Lokomotivy Liberec. Členská základna se postupně rozrůstala a přesáhla 100 členů. Ve více než půlstoleté historii se v oddíle vystřídalo a působilo mnoho horolezců různých generací, z nichž se někteří zapsali do horolezecké historie. Provozování rizikové aktivity, kterou horolezectví ve středních a vysokých velehorách bezesporu je, s sebou přineslo i několik tragédií.

1961 Radan Kuchař se Slovákem Zbirinem vylezli severní stěnu Eigeru jako první Čechoslováci

1966 Josef Čihula, autor prvovýstupu údolní stěnou Kapelníka na Hruboskalsku, zahynul při zimním lezení společně s Erichem Soukupem z Jablonce nad Nisou ve V stěně Baraních Rohů.

1969 Vladimír Procházka, autor knihy Základy Horolezectví, působil jako vedoucí první čs. Expedice do Himalájí na Anapurnu IV.

1970 HO uspořádal expedici, která měla za hlavní cíl extrémní prvovýstup J stěnou Huandoye v Peru. Po tragické smrti Ivana Bortela, který zahynul nešťastnou náhodou po uklouznutí na horském chodníku 18.května 1970, výprava redukovala plán výstupů na šestitisícovku Pisco a výstup na nejvyšší horu Peru, J vrchol Huascaránu 6768m.n.m. Po aklimatizačním výstupu na Pisco se chtěli horolezci přesunot z tábora u jezer na místo v blízkosti osady Musho, výhodnější pro uskutečnění výstupu na J vrchol Huascaránu. Přesun již nestihli uskutečnit. Dne 31.května 1970 se celá expedice ve složení Arnošt Černík, Milan Černý, fotograf Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban stala obětí zemětřesení.

1973 Jan Procházka, Janoušek a Tlapa zahynuli ve stěně Trolltind v norském Romsdalu.

1984 Jan Šimon, autor mnoha prvovýstupů na pískovcích, Tatrách a Alpách (Pt. Dru, Bergell), 1. čs. přelezení Pumprisse na pilíř Fleischbanku, výstupy v Yosemitech, zahynul 23.10.1984 při sestupu z vrcholu Dhaulagiri 8137m.

K historii oddílu patří i pořádání memoriálu expedice Peru – Jizerská padesátka a tradice lyžařských štafet Zlatý cepín. Po roce 1989 došlo k odchodu mnoha členů a oddíl se ocitnul před rozpadem. Díky aktivitě předsedy Jindry Slezáka, pamětníka počátků poválečného horolezectví v Liberci, byla činnost oddílu obnovena. 

Po revoluci se v HO Loko Liberec zformovala nová generace lezců, nadšená pro lezení na skalách i v horách. Po Jindrovi Slezákovi, který již bohužel není mezi námi, převzal předsednickou štafetu Honza Kadlec – Drn. Oddíl dále zachovává více než 60-letou tradici pořádání závodu horolezeckých lyžařských štafet Zlatý Cepín, o němž a historii oddílu vyšel i článek o ročníku 50 nebo článek o ročníku 58 v dobovém tisku. 

Zakladatel HO Franta Komárek v r. 1945 

Bořeň 1963 – v popředí bývalý předseda Jindřich

Z působení Čokaře v Yosemitech v r. 1998